Uhelné sklady mají zatím jen bod, ale nepanikaří. Hodně věcí se změnilo k lepšímu, tvrdí Zilvar

Čekal se asi úplně jiný rozjezd do soutěže, co na ta úvodní vystoupení říkáte?
Všichni víme, jak strašně důležitý rozjezd je, jak významně to může ovlivnit celý zbývající průběh sezony. Pouhý jeden získaný bod je každopádně zklamáním, čekali jsme, že na tom budeme v tuto chvíli o poznání lépe, na druhou stranu ještě není důvod k panice, možností, jak ten neuspokojivý začátek napravit, ještě budeme mít víc než dost.

Minulá sezona Uhelky hodně bolela, sestup měl být tak trochu vysvobozením. Proč trápení pokračuje?
Důvodů je určitě víc, nicméně jednu z hlavních příčin vidím v tom, že budujeme prakticky od základu úplně nový tým, a to vždycky nějaký čas trvá, než si to vše sedne. Relativně hodně hráčů z loňského kádru s námi letos už bohužel nepokračuje, naopak spousta nových tváří přišla. Letní příprava přitom byla tradičně krátká a nebyl tak prostor se vzájemně poznat a řádně se sehrát. Zatím tak stále hledáme optimální sestavu, rozestavění a spousta práce je v tomto ohledu tedy stále ještě před námi.

Nepodlehli někteří hráči dojmu, že to v I. A třídě půjde samo?
To si nemyslím, v tomhle bych ten problém rozhodně nehledal. Jak už jsem naznačil, zas tolik hráčů se zkušenostmi z přeboru či vyšších soutěží v týmu nezůstalo a ti, co zůstali, měli obzvláště v posledních letech poměrně často možnost se s týmy z A třídy konfrontovat a na vlastní kůži se tak mnohokrát přesvědčit, že ta soutěž svoji kvalitu má. Ostatně se stačí podívat na to, jak se letos v přeboru daří nováčkům, žádnou ostudu tam zatím nepředvádějí, ba naopak.

Přivedli jste posily, stejně jako nového kouče. S jakými úkoly jste do sezony šli?
Poměrně jednoduše si může každý dohledat, že jsem žádné silácké prohlášení o okamžitém návratu do přeboru před sezónou nikde neventiloval. Ačkoliv mám jako hráč i funkcionář vždy ty nejvyšší ambice, tak jsem zároveň realista a osobně jsem do soutěže vstupoval s velkou pokorou a primárním cílem stabilizovat kádr a hrát, pokud možno, klidný střed tabulky. Na tom se zatím nic nezměnilo, a i přes nepovedený start se tento cíl jeví stále reálný.

Problematický byl i tréninkový proces, zlepšilo se to po sestupu níž?
Jestli lze v této sezóně zatím hodnotit něco pozitivně, pak je to právě tréninková morálka a s tím velmi úzce související a na Uhelky nezvykle široký kádr. Tohle se jednoznačně dramaticky zlepšilo a je to zásluha zejména našeho nového trenéra, kterému se podařilo nalákat do týmu potřebný počet nových hráčů, kteří na sobě chtějí pracovat a postupně se zlepšovat. Na trénincích se tak konečně scházíme v hojném počtu a v posledním zápase jsme dokonce museli nechat některé hráče pouze na tribuně.

Asi jste se oddechl, že jste vymazali nulu z bodového konta. Cholupice přitom nejsou v I. A třídě za nějakého otloukánka. Je to impuls, který tým nastartuje?
To bych si strašně moc přál, protože dosavadní výsledky jednoduše neodpovídají tomu, jak ta odehraná utkání ve skutečnosti probíhala, a to je zároveň i důvod, proč zůstávám i nadále spíše optimistický. Ani v jednom z těchto utkání jsme totiž nebyli horším týmem, ba naopak, a za tím si stoprocentně stojím a jsem navíc přesvědčen o tom, že by s tím souhlasili i  naši soupeři. To, co nás trápí asi nejvíc, je žalostná produktivita, na tom musíme jednoznačně zapracovat, protože to, co my nedáme, se opravdu jen tak nevidí. Tolik gólových šancí, co jsme si vytvořili teď za ty první čtyři zápasy, jsme snad neměli za celou minulou sezonu, a to je bezesporu pozitivní signál. Místo toho, abychom však vyhrávali 3:0 po půli a zápas v klidu dohráli, tak svojí nedisciplinovaností takto dobře rozehraný zápas v závěru nepochopitelně ztratíme. Paradoxně tak považuji i remízu se silnými Cholupicemi za ztrátu dvou bodů, zároveň ale věřím, že se to v následujících zápasech už zlomí a štěstěna se konečně jednou přikloní taky na naši stranu.

Překvapila vás něčím I. A třída, je to třeba tak, že se na vás soupeři chtějí vytáhnout?
Musím přiznat, že naše stávající soupeře zatím stále ještě dostatečně neznám, netuším přesně, co lze od koho čekat, a logicky proto nedokážu ani spolehlivě posoudit, jestli ten výkon, co proti nám předvedli, byl jejich standard, nebo se na něm podepsala nějaká extra motivace. Jinými slovy pro mě bude minimálně v této podzimní části sezony v tomto ohledu asi každý další zápas takovým malým překvapením. (usměje se)

Naposledy byl vyloučen váš španělský trenér, v zápisu o utkání je napsáno, že vytrhl asistentovi sudího praporek. Co ho tak naštvalo?
Tak v první řadě musím uvést na pravou míru to, že k žádnému vytržení praporku z rukou pomezního rozhodčího ve skutečnosti nedošlo. To, o co se náš trenér snažil, bylo přivolat hlavního rozhodčího za použití praporek držící ruky pomezního rozhodčího. I to je samozřejmě prohřešek, ke kterému za žádných okolností dojít nemělo, a náš trenér si je toho pochopitelně dobře vědom, mrzí ho to a je připraven za to nést následky. Na jeho obhajobu můžu říct pouze to, že tomu předcházelo podle mého názoru velmi přísné vyloučení našeho hráče, a naopak vzápětí nepovšimnutém zákroku v pokutovém území soupeře, který měl být podle většiny přítomných diváků vyhodnocen jako pokutový kop v náš prospěch.

Váš nový kouč je nejspíš hodně temperamentní, dává to najevo i týmu třeba po prohraném utkání?
O tom, že mu žilách koluje jižanská krev, skutečně není žádných pochyb, že by ale na své hráče po prohraném zápase nějak řval, to od něj nečekejte. On se ten jeho temperament projevuje spíše před zápasem, kdy se nás snaží zdravě nabudit, a to je kupříkladu něco, co mi v kabině delší dobu chybělo. Jinak ale platí, že všechno hodně prožívá, všechno dělá naplno s cílem pozvednout třeba i samotné zázemí týmu na trochu vyšší úroveň.

Vy jste duší týmu, jak se s těmi výsledkovými neúspěchy vyrovnáváte?
Já se na tom stále snažím hledat něco pozitivního, a to se mi naštěstí daří. Z mého pohledu se oproti předchozí sezoně prostě spoustu věcí opravdu změnilo k lepšímu, vidím, že i na tom hřišti jsme letos plně konkurenceschopní, a taky moc dobře vím, že zajíci se počítají až po honu, takže bych zatím o žádném neúspěchu ještě nemluvil.

Co se musí změnit, aby se na Uhelné sklady vrátila fotbalová radost?
Fotbalová radost většinou přichází s vítězstvím, jediné, co je tedy potřeba, je začít vyhrávat. Cesta k tomu vede přes poctivou práci v trénincích a zvýšenou zodpovědností v zápasech.

Dosavadní výsledky Uhelných skladů v I. A třídě
Libuš - Uhelné sklady 5:1
Uhelné sklady - Aritma B 1:3
Uhelné sklady - 1999 Praha 0:2
Uhelné sklady - Cholupice 1:1