Zlobím se na sebe, vždycky chci dát gól, řekl útočník trápícího se Vltavínu Maione. Co říká na to, že se o klubu mluví jako o Spartě C?
Soupeře jste měl lidově řečeno na lopatě. Jste zklamaný?
To je těžký. Šance tam byly, měl jsem je nejen já. Ale chybělo nám štěstí. Věděli jsme, že nás čeká hodně náročné utkání, kdy je soupeř poslední a určitě nechce spadnout do divize. Ale to nechceme ani my.
Překvapil vás Králův Dvůr něčím?
Čekali jsme, že bude soupeř hodně bránit. Bohužel se nám ohledně šancí nedařilo ani v prvním poločase. Po přestávce to bylo z naší strany lepší. Nejsem spokojený. I když vyhrajeme a já nedám gól, tak jsem šťastný za tři body, ale na sebe se zlobím, takže to po remíze 0:0 nemůže být jinak. Jsem útočník a chci dávat v každém utkání góly.
Takže po těch šancích v závěru asi není nálada nic moc, že?
Zlobím se moc. Hlavně poslední šance mě mrzí. Bylo to těžké, ale mělo to tam spadnout. Chtěli jsme doma tři body, povedlo by se nám v tabulce odskočit. Rozdíl by byl osm bodů, to už by bylo hodně. Bohužel to nevyšlo.
Leží na vás to, že je Vltavín v tabulce takhle dole?
Takhle dole jsme nikdy nebyli. Já s Podzimem a dalšími staršími hráči, co jsme v klubu dlouho, na to nejsme zvyklí. Ale je to zkušenost pro nás i mladé kluky ze Sparty. Musíme všichni makat, oni poznávají dospělý fotbal. Třetí liga je hodně těžká soutěž a vidíte, že ani poslední tým tabulky vám nedá nic zadarmo.
Co říkáte na to, že vás fanoušci berou tak trochu jako C výběr Sparty?
Už jsem to taky slyšel, ale na dresu máme pořád znak Loko Vltavín, takže to jsou jen řeči. A v jeho dresu musíme zachránit soutěž. To, jak o nás někdo mluví, není důležité. Musíme dělat body.
Spolupráce se Spartou běží, co na ni říkáte?
Mladí hráči ze Sparty už tady byli loni. Mají kvalitu. Tady je to hodně o hlavě. Musíš pořád být stoprocentně soustředěný, nesmí se podcenit žádná maličkost.
Vy jste v minulosti říkal, že byste se rád dostal do vyšší soutěže. Berete to jako šanci ukázat se Spartě? A co na to říkají doma v Itálii?
Samozřejmě to doma vědí. Táta má rád fotbal, kouká i na zápasy. Táta už se ptal, jak to, že Sparta ještě nevolala. Že jsem asi špatný, když se ještě neozvala. (směje se) Pořád se spolu o tom bavíme a žertujeme na tohle téma. On je samozřejmě rád, když jsem šťastný a daří se mi. A když se posunu výš, bude to jen dobře.
Třeba by mohla přijít šance od Sparty B?
Když se mi bude dařit, tak by trenér mohl jít, zaklepat tam na dveře a říct: Hele, mám tady Carlose, dejte mu šanci na šest měsíců. Proč ne?
Vnímali jste to, že na lavičce soupeře byl syn bývalého trenéra národního týmu Šilhavého?
Samozřejmě mi to jméno něco říkalo, ale nějak víc jsem to neřešil. My jsme chtěli hlavně vyhrát.
Pořád musíte kloubit práci v hotelu, kde jste recepčním, s fotbalem?
Přesně tak, změna je ale v tom, že už nemívám noční. Když jsem je míval, bylo to občas docela složité. Tělu chyběl takový balanc. Teď mám jen denní služby, takže super. Myšlenky na to, že bych se chtěl fotbalově posunout výš, mám pořád v hlavě. Musela by ale přijít opravdu dobrá nabídka. Neříkám, že jsem bohatý, ale mám dobré peníze.
Ve Vltavínu jste už dlouho. Jaký je tedy život v Česku pro útočníka z Itálie?
Na začátku to bylo těžké. Pracovat a pak jít na trénink. Trénuje se tady čtyřikrát v týdnu, není to jednoduché. Teď, když to převzala Sparta, tak se všechno zlepšilo. Nemůžeme si stěžovat na nic. Všechno, co bychom tady chtěli, máme. Všechno se zlepšilo.
Jen výsledky by měly být lepší, co?
Bohužel, ty se zhoršily. Ale věřím, že na konci sezony budeme v tabulce výš, že bychom mohli být někde kolem půlky tabulky.