16.11.2018
Jen dva body, to je strašidelný podzim Bohnic. Pořád to není tragédie, říká trenér
Určitě se mu nemluvilo lehce, možná mu ani nebylo moc do řeči. Trenér bohnického áčka Tomáš Peclinovský se ale k žádosti o rozhovor postavil jako chlap. Na tom, že jeho tým uhrál za celý podzim ve skupině A I. A třídy jen dva body, nic změnit nemohl. Pojmenoval tvrdě příčiny, proč se nedaří, velký díl odpovědnosti vzal i na sebe. Vše ale orámoval jasným vzkazem: „Musíme zvládnout poslední podzimní zápas s Uhříněvsí, když to dokážeme, budeme ve hře,“ prohlásil.
Máte poslední šanci zabrat a na podzim aspoň jednou vyhrát. Čeká vás předposlední Uhříněves. Berete tenhle zápas jako klíčový?
Určitě ano. Ale my chceme vyhrát v každém zápase, v tom se pro nás nic nemění. Ale dobře víme, že teď ztrácíme na předposlední místo sedm bodů. A když to utkání zvládneme, budou to čtyři body, takže jde o moc důležitý zápas, který nás nechá ve hře. Vždyť před námi bude ještě půlka soutěže, tedy patnáct zápasů. A my neházíme flintu do žita.
Proč je podzim tak nepodařený? Minulá sezona skončila šestým místem.
Nejdříve musím říct, že bylo dost zápasů, kde výsledek neodpovídá hernímu projevu. Ale doplatili jsme na řadu opakujících se chyb, které soupeři dokážou trestat. My třeba z pěti šancí dáme jeden, nebo taky ani jeden gól. Soupeř pak třikrát vystřelí na branku a dá góly dva. To je fakt. Není to výmluva, jsou to naše problémy a my se s tím musíme poprat. A k tomu šestému místu: leckdo si možná myslel, že by Bohnice chtěly hrát o postup, ale my jsme se chtěli v minulé sezoně hlavně zachránit. Vážně.
Je pravdou, že na jaře se vyhrálo už jen třikrát. Byla to předzvěst současných trablů?
Jaro už bylo horší, ten konec určitě. Zvláště, když jsme po podzimu byli hodně nahoře. Neřekl bych, že to byla nějaká předzvěst pro tenhle podzim. Jen prostě v létě nastala nějaká situace v klubu a my jsme na ní museli reagovat. Čtrnáct dní před soutěží jsme měli v kádru osm hráčů a muselo se to rychle řešit. A tady určitě padá i díl viny na mě, jelikož jsem špatně odhadl možnosti hráčů, kteří do klubu přišli.
Proč v kádru nastal takový průvan?
Když chtějí mladí hráči zkusit vyšší soutěž, tak jim přece nebudete bránit. A někteří další kluci prostě dali přednost nabídce z klubů, kde jim slíbili třeba nějaké finance. Tak prostě za nimi šli. No a vrcholem všeho bylo, že se týden před mistráky vážně zranil gólman, když si utrhl vaz v koleně a je ze hry na sedm měsíců. Jak moc nám chybí, o tom se snadno přesvědčíte, když se podíváte na naše skóre. Bránění je věcí celého týmu, ale na místě brankáře určitě potřebujeme posílit.
A ve výsledku jsou z toho dva body, což je dost bídná vizitka. Ale říkal jste, že hodně zápasů hře výsledkově neodpovídá. Myslíte, že by vašemu týmu tedy nyní slušelo bodů víc?
Neslušelo by nám víc bodů. Je pravda, že hra kolikrát není špatná, ale prostě uděláme obrovské chyby a soupeři je trestají. To je celé, ukázaná platí a my máme dva body. To jsou fakta, na kterých herní projev týmu nic zpětně nezmění.
Na druhou stranu, dvě remízy vašeho týmu přišly v 6. a 7. kole, věřil jste, že to bude zvrat?
Musím říct, že i tady to bylo tak trochu se štěstím. Děláme vážně hrozné chyby. My jsme i v posledních letech měli problémy se střílením gólů. Ale protože nám dobře fungovala defenziva, tak jsme často udrželi nulu a vepředu nám mnohdy stačilo dát jeden gól. S naší současnou obranou bychom ale snad museli mít vepředu Ronalda...
Dvakrát jste doma dostali osm gólů. To tým musí hodně srážet i psychicky, že?
Je pravda, že na některých klucích leží deka. Byli zvyklí na nějaký standard, a ten teď ve hře není. Taky si musíme přiznat, že parta, která Bohnice dovedla k postupu, tak ta prostě trénovala víc. A fotbal vás za tvrdou práci odmění, v tom je spravedlivý. Když pak zkušený soupeř zjistí, kde máme slabinu, tak toho využije a na výsledku je to znát.
Takže by se mělo přidat v tréninku?
Mohlo by se trénovat víc. Co se týče tréninkových podmínek, jsou myslím velmi dobré. Třikrát v týdnu můžeme trénovat na Admiře.
Trénujete společně s béčkem? Nemůžete najít nějaký trumf v boji o záchranu právě tam?
Tam je právě problém, že někteří hráči odešli do béčka. To trénuje samostatně. Ti kluci radši dají v pohodě šest branek soupeři v nižší soutěži, než aby šli pomoci áčku. To je velké zklamání, protože ti hráči by na to měli. Vím, že někdy použiju kritická slova, takže někdo jde raději do béčka, aby před tím utekl. Prostě si tam jde zahrát, a tím to končí. Možná jsou ta slova tvrdá, ale já jsem takový i vůči sobě. Dokážu přiznat, že jsem udělal chybu, když jsem špatně odhadl možnosti některých hráčů, které jsme v létě na poslední chvíli přivedli. Oni hrají na hranici svých možností, mají prostě svůj strop a víc od nich chtít nemůžu. Soupeři jsou lepší.
Asi je to těžké nejen pro hráče na trávníku, ale i pro vás na lavičce. Za drsnou kritiku rozhodčího jste dostal červenou kartu. Co se stalo?
Kdo mě zná, tak ví, že jsem hodně impulzivní. S odstupem samozřejmě vím, že výroky, které zazněly, byly strašné a zaznít by neměly, zvlášť když na utkání chodí děti. Ale někdy je to fakt složité smířit se třeba s chybou, co udělá rozhodčí. Jsou mladí, nedělají ji ze zištných důvodů, prostě se to na nás učí, tak mi to bylo vysvětleno, že někde se to naučit musejí. To je sice pravda, ale není jednoduché to někdy rozdýchat. Na tohle ale určitě naše výsledky nesvádíme, víme, že je problém u nás.
Přesto pořád cítím, že máte chuť zabojovat o udržení.
To je pravda, ale my nechceme jít cestou, že koupíme za peníze fotbalisty, kteří nám to zachrání. Samozřejmě nějaké posílení v plánu máme, ale úměrné možnostem. Úkolem číslo jedna je získat brankáře. Snad se nám povede někoho udělat. Jak říkám, současná situace je špatná, to jinak pojmenovat nemůžeme. Ale pořád bych nemluvil o tragédii. Musíme zvládnout zápas s Uhříněvsí, pak bude před námi ještě půlka soutěže. Budeme bojovat.
Určitě ano. Ale my chceme vyhrát v každém zápase, v tom se pro nás nic nemění. Ale dobře víme, že teď ztrácíme na předposlední místo sedm bodů. A když to utkání zvládneme, budou to čtyři body, takže jde o moc důležitý zápas, který nás nechá ve hře. Vždyť před námi bude ještě půlka soutěže, tedy patnáct zápasů. A my neházíme flintu do žita.
Proč je podzim tak nepodařený? Minulá sezona skončila šestým místem.
Nejdříve musím říct, že bylo dost zápasů, kde výsledek neodpovídá hernímu projevu. Ale doplatili jsme na řadu opakujících se chyb, které soupeři dokážou trestat. My třeba z pěti šancí dáme jeden, nebo taky ani jeden gól. Soupeř pak třikrát vystřelí na branku a dá góly dva. To je fakt. Není to výmluva, jsou to naše problémy a my se s tím musíme poprat. A k tomu šestému místu: leckdo si možná myslel, že by Bohnice chtěly hrát o postup, ale my jsme se chtěli v minulé sezoně hlavně zachránit. Vážně.
Je pravdou, že na jaře se vyhrálo už jen třikrát. Byla to předzvěst současných trablů?
Jaro už bylo horší, ten konec určitě. Zvláště, když jsme po podzimu byli hodně nahoře. Neřekl bych, že to byla nějaká předzvěst pro tenhle podzim. Jen prostě v létě nastala nějaká situace v klubu a my jsme na ní museli reagovat. Čtrnáct dní před soutěží jsme měli v kádru osm hráčů a muselo se to rychle řešit. A tady určitě padá i díl viny na mě, jelikož jsem špatně odhadl možnosti hráčů, kteří do klubu přišli.
Proč v kádru nastal takový průvan?
Když chtějí mladí hráči zkusit vyšší soutěž, tak jim přece nebudete bránit. A někteří další kluci prostě dali přednost nabídce z klubů, kde jim slíbili třeba nějaké finance. Tak prostě za nimi šli. No a vrcholem všeho bylo, že se týden před mistráky vážně zranil gólman, když si utrhl vaz v koleně a je ze hry na sedm měsíců. Jak moc nám chybí, o tom se snadno přesvědčíte, když se podíváte na naše skóre. Bránění je věcí celého týmu, ale na místě brankáře určitě potřebujeme posílit.
A ve výsledku jsou z toho dva body, což je dost bídná vizitka. Ale říkal jste, že hodně zápasů hře výsledkově neodpovídá. Myslíte, že by vašemu týmu tedy nyní slušelo bodů víc?
Neslušelo by nám víc bodů. Je pravda, že hra kolikrát není špatná, ale prostě uděláme obrovské chyby a soupeři je trestají. To je celé, ukázaná platí a my máme dva body. To jsou fakta, na kterých herní projev týmu nic zpětně nezmění.
Na druhou stranu, dvě remízy vašeho týmu přišly v 6. a 7. kole, věřil jste, že to bude zvrat?
Musím říct, že i tady to bylo tak trochu se štěstím. Děláme vážně hrozné chyby. My jsme i v posledních letech měli problémy se střílením gólů. Ale protože nám dobře fungovala defenziva, tak jsme často udrželi nulu a vepředu nám mnohdy stačilo dát jeden gól. S naší současnou obranou bychom ale snad museli mít vepředu Ronalda...
Dvakrát jste doma dostali osm gólů. To tým musí hodně srážet i psychicky, že?
Je pravda, že na některých klucích leží deka. Byli zvyklí na nějaký standard, a ten teď ve hře není. Taky si musíme přiznat, že parta, která Bohnice dovedla k postupu, tak ta prostě trénovala víc. A fotbal vás za tvrdou práci odmění, v tom je spravedlivý. Když pak zkušený soupeř zjistí, kde máme slabinu, tak toho využije a na výsledku je to znát.
Takže by se mělo přidat v tréninku?
Mohlo by se trénovat víc. Co se týče tréninkových podmínek, jsou myslím velmi dobré. Třikrát v týdnu můžeme trénovat na Admiře.
Trénujete společně s béčkem? Nemůžete najít nějaký trumf v boji o záchranu právě tam?
Tam je právě problém, že někteří hráči odešli do béčka. To trénuje samostatně. Ti kluci radši dají v pohodě šest branek soupeři v nižší soutěži, než aby šli pomoci áčku. To je velké zklamání, protože ti hráči by na to měli. Vím, že někdy použiju kritická slova, takže někdo jde raději do béčka, aby před tím utekl. Prostě si tam jde zahrát, a tím to končí. Možná jsou ta slova tvrdá, ale já jsem takový i vůči sobě. Dokážu přiznat, že jsem udělal chybu, když jsem špatně odhadl možnosti některých hráčů, které jsme v létě na poslední chvíli přivedli. Oni hrají na hranici svých možností, mají prostě svůj strop a víc od nich chtít nemůžu. Soupeři jsou lepší.
Asi je to těžké nejen pro hráče na trávníku, ale i pro vás na lavičce. Za drsnou kritiku rozhodčího jste dostal červenou kartu. Co se stalo?
Kdo mě zná, tak ví, že jsem hodně impulzivní. S odstupem samozřejmě vím, že výroky, které zazněly, byly strašné a zaznít by neměly, zvlášť když na utkání chodí děti. Ale někdy je to fakt složité smířit se třeba s chybou, co udělá rozhodčí. Jsou mladí, nedělají ji ze zištných důvodů, prostě se to na nás učí, tak mi to bylo vysvětleno, že někde se to naučit musejí. To je sice pravda, ale není jednoduché to někdy rozdýchat. Na tohle ale určitě naše výsledky nesvádíme, víme, že je problém u nás.
Přesto pořád cítím, že máte chuť zabojovat o udržení.
To je pravda, ale my nechceme jít cestou, že koupíme za peníze fotbalisty, kteří nám to zachrání. Samozřejmě nějaké posílení v plánu máme, ale úměrné možnostem. Úkolem číslo jedna je získat brankáře. Snad se nám povede někoho udělat. Jak říkám, současná situace je špatná, to jinak pojmenovat nemůžeme. Ale pořád bych nemluvil o tragédii. Musíme zvládnout zápas s Uhříněvsí, pak bude před námi ještě půlka soutěže. Budeme bojovat.