Tempo ukazuje sílu a sází góly v koncovkách zápasů. Naštěstí v Kolovratech to bylo poprvé bez nervů, oddechl si Doležal

Pojďme pěkně od začátku. Jak se to seběhlo, že jste skončil v Tempu?
Už na konci sezony mě kontaktoval trenér Vanko, že by měl zájem, abych působil v Tempu. Nebylo to ani na nějaké dlouhé zvažování, když jsem viděl, jaký Tempo hraje fotbal a kam se jako klub celkově posouvá.

Chtěl jste zůstat v Pražská teplárenská přeboru?
Stoprocentně ano. Hodně mě mrzelo, že jsme přebor s Radotínem neudrželi. Dělali jsme maximum, ale spadlo se. A nakonec mi to otevřelo dveře do Tempa.

Všiml jsem si, že máte jinou roli než v Radotíně. Nemyslím tím, že nejste kapitán, ale co se týče hry. Jak vám to sedí?
(usměje se) To, že nemám kapitánskou pásku, není důležité. Jáchym Trajhan si plní tyhle povinnosti skvěle. Ale ano, co se týče hry, tak moje role je jiná i vzhledem k rozestavení, v jakém hrajeme. V Radotíně jsem hrál křídlo, tady jsem na pozici wing beka, takže se moje odpovědnost celkem liší. Mám více defenzivních povinností.

Je to hodně složité?
Jedině v tom, že doháním to, že jsem byl dva týdny na začátku přípravy na dovolené. V tomhle směru je léto krátké, času nebylo moc, tak se do toho pořád dostávám.

Místo boje o záchranu budete hrát na špici, Tempo se netají plány bojovat o první místo.
Jasně. Ambicí Tempa je hrát o první místo, to byl jeden z hlavních důvodů, proč do klubu jít. Je to příjemná změna a budu se snažit Tempu pomoci, aby jeho plány vyšly.

První dva zápasy jste zlomili v poslední minutě: nejdřív jste proti Vyšehradu dal gól na 1:1 ve čtvrté minutě nastavení, pak jste o výhře nad Podolím rozhodli v 90. minutě. I tentokrát jste nastříleli góly v závěrečných minutách, konkrétně v 85. a 90. Ale poprvé to bylo bez nervů. Budou právě koncovky zbraní Tempa?
Myslím, že ano. V téhle fázi zápasu se projevila naše fyzická síla. Máme pořádně naběháno. Věděli jsme, že Kolovraty budou hrát hodně dopředu. Do půle jsme jim odskočili po penaltě na 2:1. Ale obecně si myslím, že jsme měli ve druhé půli více šancí. I když soupeř snížil na 2:3, přidali jsme další góly.

Když hrálo Tempo v Kolovratech naposledy, byla z toho přestřelka 7:7, bylo to téma v kabině?
Ten výsledek praštil všechny do očí a samozřejmě, že na tohle téma v kabině před zápasem něco padlo. Věděli jsme, že bude hrát soupeř ofenzivně, ale my se hodně zaměřujeme na defenzivní hru, klademe na ni důraz, takže se dalo čekat, že budou padat góly, ale bylo nám jasné, že když si splníme to, co máme, tak čtrnáct branek nepadne. A nakonec jsme to zvládli bez nervů.

Úvod zápasu mohl nasvědčovat útoku na rekordní skóre. Ve 12. minutě to bylo 1:2. Co jste si říkal, když padly tři rychlé góly?
Samozřejmě mi to blesklo hlavou, když ty góly padly takhle po sobě. Všichni jsme cítili, že musíme hlídat defenzivní část a skóre se pak dlouho neměnilo. Až ve druhé půli se hra v závěru zase otevřela a napadaly další góly.

Vy jste se v Kolovratech netrefil, ale gólový zářez už máte. Vyrovnával jste v nastavení duel s Vyšehradem. Ulevilo se vám, že jste se už také trefil?
Vzhledem k průběhu zápasu a síle Vyšehradu jsme byli rádi, že se nám povedlo vyrovnat a pochopitelně to pomohlo i mně osobně. Jako tým máme ambice, chceme hrát útočný fotbal, ale z každého utkání se snažíme vzít si ponaučení.

V tabulce jste zatím za vedoucím Vyšehradem a Střešovicemi jen o skóre. Jak se vám na ni dívá?
Zatím jsme tabulku nějak více nerozebírali. Přebor je teprve na začátku, čeká nás spousta zápasů. Uvidíme, jak se nám povede, ambice máme.

Zahrál jste si i za béčko Tempa. Jak jste se cítil v soutěži, kde hraje i váš bývalý klub z Radotína?
Potřebuji se do toho po tom mém pozdním nástupu do přípravy dostat. Musím říct, že mezi těmi soutěžemi je obrovský rozdíl. Fotbalovostí i rychlostí je přebor o level jinde a je potřeba být nachystaný. Trénujeme třikrát v týdnu, k tomu je tam ještě jeden trénink s kondiční trenérkou zaměřený na posilování. Účast je tam poměrně velká, kluci mají zájem na sobě pracovat. Takže už si nepřidávám, tohle mi úplně stačí.