Foto: Nikol Kuncová
Kbely jsou přeborové! Do postupového cíle je dovedla parádní otočka

Kbely jsou přeborové! Do postupového cíle je dovedla parádní otočka

Spartak Kbely je v postupovém cíli a slaví největší úspěch v novodobé historii. Tým trenéra Martina Haniaka v infarktovém nedělním podvečeru dosáhl po senzační otočce proti béčku Přední Kopaniny na výhru 4:2, když v poločase měl manko 0:2, a oslavuje posun do Pražská teplárenská přeboru. „Pocity jsou nádherné, cítíme obrovskou úlevu, to vypětí spojené s bojem o postup bylo obrovské,“ hlásil Haniak, který v roli kouče dlouhé minuty po utkání pochodoval po hřišti a zašlapával drny.

Před zápasem byl obrovský liják, nebylo utkání v ohrožení?
Bylo, řešilo se dlouhé minuty, zda se bude vůbec hrát. Nakonec jsme do toho šli, řešilo se to maximální možný čas, ale hrálo se. I Kopanina, která přijela posílená o řadu hráčů áčka, chtěla hrát. Muselo by se to dohrávat v týdnu, je jasné, že už se k nám soupeři znovu nechtělo.

Do utkání jste šli s vědomím, že druhý tým Raptors remizoval. Věděli jste, že když vyhrajete, bude hotovo. Do konce soutěže vám pak k postupu stačilo uhrát i dva body, že?
Samozřejmě jsme věděli, že nám ten výsledek nahrál, ale soustředili jsme se jen na svůj zápas a chtěli jsme ho zvládnout. Už před dvěma týdny proti Raptors bylo na utkání pět stovek lidí, chystala se velká sláva a tehdy nám to nevyšlo, nechtěli jsme to opakovat. I přes to deštivé počasí byl zase slavnostní nástup, přišly tři stovky lidí, tím zápasem žila celá obec.

Před týdnem jste dali v Modřanech jedenáct branek, teď jste mohli udělat důležitý krok. Začátek duelu ve vás musel vyvolat vzpomínky na prohraný zápas s Raptors, ne?
V polovině první půle, když jsme prohrávali o dvě branky, tak to nebylo nic příjemného. Naštěstí jsme hned ve 47. minutě dali gól na 1:2 a vrátili jsme se do zápasu. Bylo jasné, že nám to Kopanina chtěla znepříjemnit a poločas se jí to dařilo. Pak se mi ale zdálo, že jim trochu došly síly. Oni v sobotu slavili postup do divize, ale pořád to byl hodně kvalitní soupeř a my si té výhry moc vážíme.

Hodně vidět byl zkušený Patrik Zolotuchin, který dal dva góly.
On poslední tři týdny nehrál, byl zraněný a nakonec před tímhle zápasem řekl, že chce hrát. A pak dá dva klíčové góly, to je krásný příběh. Je něco úžasného, když vás tihle kluci, co už si k nám přišli zahrát, protože už měli vyšších soutěží dost, objímají u lavičky čtyřikrát za dvacet minut a je vidět, jak jsou šťastní. A těch je u nás v týmu celá řada.

Myslíte dalšího střelce gólu Jakuba Panýrka, který se ve čtvrtek ženil?
Třeba to. Kvůli svatbě měl tréninkový výpadek, to platí i o dalších dvou hráčích. Jakub a Tomáš Panýrkovi jsou současným symbolem našeho klubu na hřišti. Dávali spoustu branek. Co se týče dalších hráčů, je tam třeba Lukáš Kühnel, co taky hrál třetí ligu, v bráně Adam Malík, v poli to odehrál Jan Kohlbeck.

Speciální je tenhle úspěch i pro vaši rodinu, která klubem žije. Váš bratr je šéfem klubu.
To je pravda, táta na zápasech čepuje pivo, máma po návratu ze Sparty trénuje mládež. Je to naše srdeční záležitost a všichni si toho postupu moc vážíme. Za sebe můžu říct, že ten boj o postup byl hodně náročný z pohledu psychiky, teď to ze mě celé spadlo. Bylo to hodně vyčerpávající.

Maminka hráče motivovala i pečenými odměnami za vítězství, jaká byla tentokrát?
Naposledy máma pekla ve čtvrtek, tentokrát ne. Mysleli jsme, že přijede s Kopaninou i její šéf Tomáš Cigánek, ale nepřijel. Asi to bylo s těmi oslavami divize náročné. Jak jsem říkal, všichni tím úspěchem Kbel žijeme. Oslava je plánována do restaurace Zastávka U SRUBU, bude to velké. Už po utkání byla v šatně místostarostka, po postupu by měl tým přijmout starosta Kbel. Fotbalem žily celé Kbely.

Zlomila sezonu výhra na konci podzimu právě na Přední Kopanině?
To byl hodně důležitý zápas, protože jsme na Kopaninu nejeli v optimálním složení. Ten zápas se nám povedlo zlomit na svou stranu, díky té výhře jsme se dostali na první místo a od té doby jsme měli náskok. Už jsme na první místo nikoho nepustili.

Teď si bez stresu alespoň užijete zbytek soutěže a začnete se chystat na přebor, ne?
Teď jedeme na Zlíchov a končíme doma se Zbraslaví, tam se bude slavit. Určitě se budeme snažit sezonu dohrát vítězně, což platí pro oba zápasy. Šanci dostanou kluci, co tolik nehráli. Konec sezony si určitě chceme užít. Pro nás všechny je to ohromný úspěch.

Střelec postupového gólu Zolotuchin: Kbely jsou rodinný klub, jsme nejen fotbalisti, ale hlavně kamarádi. Do přeboru se těšíme!
Tenhle úspěch je pro mě speciální. S fotbalem jsem ve Kbelích začínal a oklikou jsem se tam po letech vrátil. Fakt na mě udělalo dojem to rodinné prostředí a atmosféra v klubu. Je tam ohromné semknutí, nejen na hřišti, ale vším, co se děje okolo. Klub pracuje se sociálními sítěmi, dává o sobě vědět v Praze. Potkal jsem se tady s kluky, s kterými jsem hrál už dřív, to bylo taky moc fajn. Přišel jsem s tím, že mám něco odehráno a chtěl jsem pomoci. Na hřišti i v kabině. Před zápasem s béčkem Kopaniny jsem pár utkání nehrál kvůli problémům se svalem. Ale teď jsem si byl v pátek zaběhat a všechno bylo v pohodě. To samé v neděli dopoledne, tak jsem šel hrát. První půle nám výsledkově nevyšla, ale já jsem měl ohromnou chuť s tím ještě něco udělat, burcoval jsem to, že musíme ještě víc makat a povedlo se. Chvíli po přestávce jsme dali gól na 1:2, pak jsem zkusil štěstí z vápna a spadlo to tam. Pak už jsem věděl, že je zlomíme. Po výkopu Malíka jsem oběhl stopera, který pouštěl míč a prostřelil jsem mezi nohy gólmana. Při oslavě jsem se sklouzl po kolenou na mokré trávě, kluci se seběhli, byla to euforie. Přidali jsme ještě čtvrtý gól a bylo hotovo. Pro mě to bylo o to víc super, že se mi v posledních utkáních, co jsem hrál, tolik nedařilo. Jsem rád, že jsme ukázali sílu, otočili jsme v sezoně pár zápasů už dřív, třeba v Radotíně. A pak jsme to šli oslavit, jsme spolu v jednom týmu, ale hlavně jsme i kamarádi. Funguje to skvěle, nadšený jsem i z toho, jaké je sepětí s kbelskou mládeží, chodí nám fandit, mají na tváři černobílé barvy Kbel, někdy i číslo hráče, kterému fandí. Je to vážně super. Chci všem lidem okolo klubu poděkovat, a to včetně fanoušků. Teď si užijeme konec soutěže a budeme se těšit do přeboru. Já si ho zahraju snad po osmi letech a jsem moc zvědavý, jaká ta soutěž bude.



Související články