Byly to nervy, napadlo mě, že soutěž střelců vyhraje Ptáček z Kopaniny, říká král přeborových kanonýrů Heřman

Jste nejlepším střelcem přeboru i celé Prahy, jak vám to zní?
Krásně. Pro každého útočníka je to super, když se stane ve své soutěži králem střelců a mně se povedlo dát nejvíce gólů v celé Praze. Je to krásný pocit.

Z vašeho pohledu to byla hodně povedená sezona, že?
To ano. Byla to taková náplast za to, že se nám nepovedlo uspět s týmem. Přední Kopanina se utrhla, ale chtěli jsme skončit do druhého místa. Nakonec se před nás dostalo v posledním zápase Tempo, škoda.

Góly střílíte dlouho, co jste na ty současné kanonády říkal?
Když dáte třiatřicet gólů, tak z tohohle pohledu byla sezona povedená. Ale neřekl bych, že byla speciální.

Co to pro vás znamená?
Skvělý pocit, rodina tím se mnou hodně žila. Moc jim všem děkuji, rodičům, spoluhráčům, všem ve vyšehradském klubu.

Před šesti lety jste měl bilanci 29 zápasů/29 gólů, ale soutěž kanonýrů vyhrál Daniel Urban z Přední Kopaniny. Když se teď blížil Vojtěch Ptáček, zase z Kopaniny, blesklo vám to hlavou?
Musím říct, že jsem si to nechtěl připouštět, ale ten tlak jsem cítil. Nakonec to dopadlo dobře, ale v posledním kole to byl nervák. Přiznávám, že jsem si myslel, že Ptáček dá více branek a soutěž vyhraje. Hodně se mi ulevilo, když mi hlásili, že dal jen dvě branky a já kanonýry vyhrál.

Ptáček odehrál daleko méně zápasů. Zaujal vás výkony?
Je to výjimečný hráč, dal 32 gólů, klobouk dolů. Proti nám rozhodl na jaře sám zápas. Začalo to únikem z půlky, kdy obešel dva obránce. Druhý gól dal skoro z půlky. Je hodně dynamický, z toho těží. Myslím, že přijde doba, kdy bude dávat ještě daleko více branek.

Tvrdil jste, že na podzim na vás týmy nehrály osobku, změnilo se to na jaře?
Myslím, že týmy dobře věděly, kdo dává góly. Nebylo to tak, že by se mnou někdo celý zápas běhal, ale pocítil jsem to.

Po podzimu jste říkal, že jste s 16 góly spokojený tak na 80 procent. Jaké bylo jaro?
Myslím, že na jaře jsem měl méně šancí a úspěšnost v zakončení byla větší. Na podzim jsem měl příležitostí víc.

Měl jste plán dát na jaře patnáct branek, to by k triumfu v soutěži střelců nakonec nestačilo. Uvědomil jste si to?
Já jsem si dal jako cíl, že chci dát gól v každém utkání. Na podzim se to hodně dařilo, na jaře už tolik ne. Měl jsem tam třeba dvouzápasové pauzy. Ale bylo z toho stejně třiatřicet gólů za třicet zápasů, to není špatné. Ale taky jsem cítil, že mě stahuje Ptáček. Jiné bylo jaro v tom, že v roli nahrávače zastoupil Sašu Krivosheeva jeho brácha.

Kolik branek mohlo být?
Kdybych počítal jen stoprocentní šance, tak by gólů mohlo být určitě lehce přes čtyřicet.

Dařilo se vám vice venku. Doma jste se trefil devětkrát, na hřištích soupeřů bylo gólů čtyřiadvacet. Čím si to vysvětlujete, mohla za to třeba vyšehradská umělka?
V kabině jsme se o tom docela bavili. Když mi bylo osmnáct, tak jsem si říkal, že umělka dobrý a divil jsem se, že to zkušenějším klukům vadí. Teď vidím, že mě z umělky bolí kyčle, na přírodní trávě mi to šlo lépe.

Na podzim vám to do sítí soupeřů padalo hlavou, byl jste překvapený z pěti zásahů. Jaké bylo jaro?
Na jaře jsem nedal hlavou ani jeden.

Bylo složitější se prosadit, když se zranil Saša Krivosheev?
Bylo to složité, musel jsem se přeorientovat. Saša mi míče do šance třeba chytře prostrčil a já chodil sám na brankáře. Jeho brácha třeba sám uteče a mně to předloží před prázdnou branku. Bylo to jiné, ale fungovalo to. Oběma patří velký dík.

Na podzim jste tvrdil, že na vás tým nehraje, změnilo se to v konci soutěže?
Určitě ano. Bylo v hlavě nás všech. Přední Kopanina byla na prvním místě odskočená, ale všichni kluci chtěli, abych soutěž střelců vyhrál já. V předposledním kole jsem dal hattrick Třeboradicím a říkal jsem si, že je to super. Jenže pak Dolní Chabry dostaly od Kopaniny osm gólů a Ptáček dal čtyři.

Zapochyboval jste o tom, že soutěž střelců vyhrajete? Kopaninu čekal v posledním kole Braník, vás Tempo.
Bylo jasné, že Braník sestupuje, tak nikdo nevěděl, jak na tom bude s motivací, takže jsem si říkal, že se Ptáček určitě trefí a napadlo mě, že to nakonec může vyhrát on. Byly to nervy.

Spěchal jste po Tempu k internetu?
Když jsem šel ze hřiště, tak už na mě lidi volali, že dal Ptáček jen dva góly a já to vyhrál. V kabině jsem si pak užil potlesk všech. To bylo fajn.

Postup do divize ale nevyšel. Jak je to s nabídkami? Třiatřicet gólů muselo týmy z vyšších soutěží zaujmout, ne?
Musím říct, že zatím žádná nabídka není. A taky chci říct, že jsem ve Vyšehradu moc spokojený a klidně si dovedu představit, že tady dohraju kariéru.

Přijde tedy útok na divizi s Vyšehradem v příští sezoně?
Jak znám trenéra a šéfa Vyšehradu Jardu Klímu, tak bych řekl, že určitě. Bude chtít hrát na postup. Máme mladý tým a navíc kvalitní. Doplatili jsme na to, že jsme měli velkou marodku, stalo se, že nám chybělo i deset lidí. V další sezoně budeme zkušenější. Určitě to zkusíme.