Kdybych dal hattrick, nevím, co bych dělal, smál se dvougólový střelec Uhříněvsi Podvín
Bod z půdy Třeboradic má svoji cenu, nemyslíte? Vše jste navíc gólově vyšpekoval…
Jsem za ty góly rád, že jsem pomohl týmu. Ale ta remíza... Když otočíme zápas, vedeme dvacet minut před koncem a hrajeme proti deseti, tak už za každou cenu chcete v tom utkání urvat tři body. A nám se to nepovedlo. My jsme je potřebovali, protože sbírat to po bodíku, to prostě nejde. To je strašně málo. Takže po zápase převládá jednoznačně zklamání.
Ono vás vlastně muselo mrzet i to, že jste v poločase prohrávali. Před brankou Třeboradic měl váš tým tutovou šanci.
Byla tam dobrá střela, kdyby skončila gólem, tak by platil. Až u dorážky se pískal ofsajd. A je to přesně tak, přišel inkasovaný gól. Bohužel se nám to opakuje. Nedáme branku a za minutu inkasujeme. Místo abychom v poločase 1:0 vedli, tak 0:1 prohráváme. Podobně se nám to stalo proti Spojům doma. Pět minut před koncem jsme měli obří šanci na 1:0 a nedáme. V nastavení pak dostaneme branku z penalty. A místo tří bodů nemáme ani jeden. I v Třeboradicích jsme měli za stavu 2:2 šanci rozhodnout zápas a neproměnili jsme ji.
Proti minulé sezoně bych ale řekl, že se Uhříněves hodně změnila. Jako kapitán vnímáte změnu určitě také, že?
Proti jaru jsme se ve hře hodně posunuli, ale pořád se rozhoduje ve vápnech a tam ještě musíme přidat.
Je pravda, že za stavu 2:2 jste tým hnal do ofenzivy, bod vám nestačil.
Máme určitě jinak nastavenou hlavu. Na druhou stranu je také samozřejmě třeba respektovat sílu soupeře. Přebor je hodně kvalitní soutěží, to dobře víme. Ale tady byl ten faktor, kdy jsme hráli proti deseti a zdálo se mi, že máme trošku fyzicky navrch. Proto jsme to hodně burcovali a snažili se to rozhodnout. Možná to někdy byla už trochu křeč v tom závěru, ale je škoda, že jsme tu jednu velkou šanci v závěru neproměnili.
Šanci na hattrick jste měl i vy.
To je pravda. Byl tam po rohu závar, málem jsem se tam dostal, ale na poslední chvíli to líznul obránce. Nevím, co bych dělal, kdyby to byl hattrick. Ale je to škoda.
Před výkopem jste měli skóre 4:4, fanoušci se možná báli, že bude k vidění defenzivní partie. Ale vy jste je přesvědčili o omylu. Co říkáte na to, že padly čtyři branky?
Podle skóre to bohužel nějak vypadá. My těch gólů opravdu tolik nedáváme. Myslím, že proti jaru se dostáváme do víc šancí, dostáváme se do nadějných pozic. Tím pádem hrajeme na trochu větší riziko vzadu, takže se i soupeři k šancím dostávají. Za mě třeba zápas se Střešovicemi neměl skončil 0:0, to mělo být minimálně 1:1 nebo klidně taky 2:2. Šance jsme měli i proti Spojům, takže já si nemyslím, že je to úplně tak, že bychom hráli nějakou tvrdou defenzivu. A spoléhali hlavně na to, že nedostane branku. Je jasné, že musíme zlepšit efektivitu ve vápně.
Tentokrát jste rozhodoval vy, čekal jsem vás spíš jako exekutora trestných kopů…
Z osobního pohledu jsem za to rád, že mi to tam dvakrát spadlo. Já jsem dříve branky docela dával, ať už ze standardek hlavou, nebo i z přímých kopů. Tentokrát jsem to taky jednou zkusil, ale nebyla to ideální pozice.
Po vážném zranění v minulé sezoně jste na takový gólový zápis hodně čekal, co?
Když jsem se vrátil po dlouhém zranění, ale už i v té sezoně před tím, šla produktivita dolů, u rohů jsem se nemohl najít, něco jsem zahodil, tak jsem rád za góly v Třeboradicích. A doufám, že budu aspoň občas, neříkám, že každý zápas, to bych chtěl asi moc, pomáhat. Byl jsem na to zvyklý.
Když jsme spolu mluvili naposledy, vypadalo to, že Uhříněves propadne do I. A třídy. Tam jste naznačoval, že to může být odrazový můstek směrem k lepšímu. Zdá se mi, že jste nastartovali lépe i bez padáka do nižší soutěže.
Zpětně musím říct, že jsme rádi, že jsme se v přeboru udrželi. Samozřejmě člověk vidí výsledky v A třídě, že tam někdo vyhraje 11:0. Určitě je tam špička vyrovnaná, ale dál jsou rozdíly.
V přeboru se to ČAFC stalo před týdnem taky, dostala dvanáct branek.
To ano, ale není to tak časté. Přebor je soutěž, kterou chceme hrát a myslím si, že se nám v letní přípravě podařilo trošku přepnout hlavy, taky se podařilo tým posílit, takže nejenom, že se zvedla konkurence, která vždycky všem pomáhá k lepším výkonům, ale máme třeba i lepší varianty z lavičky. A i kluci, co se třeba nedostanou do základu, tak nejsou uražení. Jsou sice na lavičce, ale přejí týmu, jsou pozitivně naladění, a když se dostanou na hřiště, tak do toho jdou naplno a vždycky nám pomůžou. Z tohohle pohledu jsme se také někam posunuli a teď je potřeba, což už si říkáme asi třetí týden, potvrdit to bodovým ziskem, což se zatím nedaří.
Z Třeboradic máte bod, lepší než odjet s prázdnou. A za vstup do Veolia Pražská teplárenská přeboru se nemusíte stydět, máte pět bodů, co na to říkáte?
Určitě respektuji sílu Třeboradic, tady se nám nikdy nehrálo dobře a musím říct, že obecně remíza z Třeboradic není žádný průšvih. Jenom to tentokrát konkrétně hodně mrzí kvůli tomu průběhu, kdy jsme otočili zápas a hráli proti deseti. A co se týče toho vstupu, tak nám nejvíce chybějí body ze zápasu proti Spojům. To jsme hráli dobrý zápas, mohli jsme rozhodnout a mít tři body, které by pro nás byly šíleně cenné. A nakonec jsme neurvali ani jeden. I ten by se samozřejmě hodil. Na Aritmě jsme prohráli zaslouženě, brali jsme i remízu se Střešovicemi, i když jsme byli doma.