Foto: Pavel Jiřík st.
I přes porážku se Modřany drží mezi nejlepšími v I. A třídě. Musíme na podzim ještě něco uklohnit, ale zraněných je moc, smutní trenér Hruška

I přes porážku se Modřany drží mezi nejlepšími v I. A třídě. Musíme na podzim ještě něco uklohnit, ale zraněných je moc, smutní trenér Hruška

Dostaly dva góly a propásly možnost poskočit na průběžné druhé místo B skupiny I. A třídy. Modřany odjely ze satalické umělky s porážkou 0:2 od Kbel, které jsou nyní na stříbrné příčce. „Určitě odjíždíme zklamaní. Dalo se tady něco uhrát,“ říkal trenér poražených Zdeněk Hruška. Bývalý gólman, který za Československo chytal na MS 1982, vede Modřany od jara loňského roku. A zatím je to úspěšné angažmá. Mužstvo je po 13 kolech čtvrté, jen pět bodů za vedoucím béčkem Přední Kopaniny.

Kbely měly střelecky disponovaného Tomáše Panýrka, váš tým sice měl šance, ale branku nakonec nedal. Byl tohle ten hlavní rozdíl?
My hlavně konec podzimu tak nějak dohráváme. Máme velikánskou marodku, jsou tam nemoci, zranění. Dáváme to dohromady, jak se dá. U prvního gólu nás nepodržel brankář.

To je zrovna pro vás citlivá pozice, že?
Takový balon, ze kterého jsme nakonec dostali gól, musí brankář prostě sebrat. A pak se hrálo… (povzdechne si)

Zápas jste i v době, kdy váš tým prohrával o dvě branky, nezabalili. Těší vás aspoň tohle?
Jenže snaha nestačí, chybělo tomu gólové vyústění. Nedá se svítit. I v lepších oddílech se zahazují šance, no tak nám to také nevyšlo.

Z toho, jak podzim v podání Modřan vypadá, ale asi nejste zklamaný, ne? Nebo jste čekal ještě víc?
Ne, to určitě ne. Byli jsme příjemně překvapení tím, jak jsme se výsledkově dostali nahoru. Ale ten konec podzimu, bohužel… Když máte čtyř hráče zraněné a dva nemocné, tak už je to do toho mužstva velký zásah. Kádr není logicky tak široký. Lidi nejsou.

Chápu to správně, že budete spokojený s tím, když se Modřany udrží do konce podzimu mezi první čtyřkou?
No, to bychom chtěli! Ještě nás čekají dva těžké zápasy, ale věřím, že to nějak uklohníme, že to nějak dáme dohromady… Na utkání s Kbely jsme byli prakticky v jedenácti lidech. Uvidíme, co bude.

Fanoušci v hlavním městě vás mají pochopitelně spojeného s Bohemians, pak jste dlouhá léta působil opět v zelenobílých barvách na Libuši. Následně jste ale hlavní město opustil. Proč jste při návratu zvolil Modřany?
V klubu jsem od jara a vysvětlení, proč jsem v Modřanech, je jednoduché. Prostě se mi klub ozval a dohodli jsme se. Modřany se posouvají, dobře pracují s mládeží. Je tam široká základna a myslím, že by se tam pár fotbalistů dalo vychovat. Co klubu chybí, to jsou tréninkové plochy. Jedno hřiště to neutáhne. Je tam obrovský provoz.

Přilákalo vás i to, že by klub výhledově chtěl pomýšlet na Pražská teplárenská přebor?
Přišel jsem do klubu s tím, že je třeba zachránit I. A třídu. To se na jaře s předstihem povedlo. A teď jsme chtěli hrát klidné vody. Přebor by byl bezvadnej, ale zase to souvisí s tím, že jsou potřeba tréninkové plochy. Teď se bude pracovat na vylepšení zázemí, bude se i něco stavět, tak uvidíme.

Řeč musí přijít na i na „vaši Bohemku“. Dělá vám radost, že?
(směje se) Tak určitě. Je bezvadný, že ligu odehráli na špici a že se dostali do evropských pohárů. To je prima. Na druhou stranu, teď se musí dál tvrdě pracovat. Něco se povedlo, ale potom se musí zůstat na zemi. Kdyby najednou chyběla pokora, bylo by to špatné. Přeju Bohemce, aby jí to vydrželo. I ten klidný střed není špatný.

Mluvil jste o zázemí v Modřanech, vyhráno asi nemají ani klokani, co?
Jsem zvědavý, jak to dopadne dál. Stadion, tréninkové plochy. Je strašná chyba, že se přišlo o Hagibor a Vinice… Ty pozemky jsou lukrativní. Je jasné, že v centru Prahy není možné, aby bylo tréninkové centrum pro mládež, ale dalo se za to něco pořídit. Je škoda, když už ti prckové musí cestovat a být na půjčených hřištích.


Očima trenéra Kbel Martina Haniaka

„Spokojený jsem s výsledkem a částečně i s hrou. Hlavně s tím, že kluci zápas odpracovali, odmakali souboje. Obranná řada to zvládala, soupeř měl spoustu nákopů. Řešil tak většinu akcí. I z tohoto pohledu je udržená nula hodně cenná. Soupeř to byl hodně těžký a jsme rádi, že jsme po dvou zápasech, kdy jste ztratili body, zase vyhráli. Mohli jsme přidat i další gól. Byla tam situace, kdy si to kluci dávali, aby dal gól ten druhý, a nakonec z toho nebylo nic… Z toho mi lavičce dobře nebylo. Prováhali jsme to, měl jsem obavu, aby nás to nemrzelo a ve finále třeba nestálo body. Byla tam spousta zblokovaných střel, Adam měl důležité balony, pomohl týmu. Takže jen na závěr děkuji celému týmu a fanouškům. O to větší náboj bude mít zápas s béčkem Přední Kopaniny, kam jedeme příští týden. Kopanina je první, bude to další těžký zápas. Nevyhýbají se nám zranění, ale poctivě to odtrénujeme a pokusíme se na Kopanině vyhrát. Tím, jestli bude mít Kopanina B nějaké posily z přeboru, se moc nezabývám. U Aritmy i Kopaniny nastupují kluci ze širšího kádru. Všechno sledujeme, víme, že mají dobré a šikovné hráče, ale jde o to, jak se na zápas připravíme my. A já věřím, že se připravíme dobře.“



Související články