První trefa v přeboru? Přímo z rohového kopu! Tohle nikdo nečekal, usmívá se Jakub Havlíček z Tempa

Měl to být tradiční roh, nebo jste vědomě zkoušel míč zakroutit přímo do branky?
Cílem bylo rozehrát roh na zadní tyč. Přiznávám, že tam měl někdo od nás být a zkusit zakončit. Ale zapadlo to tam pěkně. Byl to první roh a jsem rád, že to vyšlo.

Střelci trestných kopů občas tvrdí, že když vypálí, tak už vědí, že míč skončí v brance. Měl jste podobné pocity?
Když jsem to poslal před bránu, jen jsem to tlačil na tu zadní tyč. Že to bude gól, to jsem samozřejmě nevěděl, ale viděl jsem, že se míč stáčí do branky.

Už jste někdy gól z rohu dal?
Jednou ano, to jsem byl ale mladší. Bylo mi, tuším, patnáct. Občas se to zkrátka povede.

Hráli jste proti týmu, který bojuje o záchranu. V takových případech je důležité takzvaně odšpuntovat skóre, že?
To sice ano, ale docela brzy přišla naše chyba a soupeř z penalty vyrovnal, takže jsme o náskok rychle přišli. Ale věřili jsme si. Věděli jsme, že máme šňůru úspěšných výsledků, že musíme zůstat trpěliví, že to přijde a zvládneme to.

O kolo dříve jste jasně přehráli Zličín, který hraje v první polovině tabulky, teď proti vám stály Chabry, které mají opačné starosti. Který z těch zápasů byl těžší?
Myslím, že každý zápas je svým způsobem náročný. Na Zličíně byla motivace o to vyšší, že jsme nad ním dva roky nevyhráli. Dolní Chabry jsou takový specifický tým. My jsme s nimi na podzim uhráli tři body až díky gólu v nastavení, takže jistá opatrnost byla na místě.

A teď vás ještě čeká Braník. Ten je poslední, ale na podzim vás připravil o body...
Musíme být opatrní. Ale budeme hrát svoji hru, snažíme se hrát útočně. Samozřejmě tam pak jsou i nějaké lehké mezery vzadu, ale věříme, že budeme mít víc šancí.

Zkusíte to z rohového kopu zase poslat rovnou do branky?
Uvidíme. Máme více možností, kdo chodí rohové kopy zahrávat, dopředu to prozrazovat nebudu.

Viděl jsem, že se často pokoušíte o střelbu. Jak to, že jste na první gól v přeboru čekal tak dlouho?
Proti Dukle JM i proti Zličínu jsem trefil tyč. Tak jsem se dočkal takhle z rohu. Doufám, že se nepřihlásí pokladník, že by za ten gól něco chtěl. (směje se) Jsem rád, že to tam spadlo. Obvykle mívám tak pět, šest gólů za sezonu a k tomu sedm asistencí. Doufám, že ještě nějaký gól přidám.

Ztrácíte šest bodů na vedoucí Přední Kopaninu. Věříte, že ještě je šance, že bude tahle stíhačka úspěšná?
Na to, kolik zbývá do konce, už je ta ztráta hodně velká. Navíc Kopanina vůbec neztrácí. Ale my se soustředíme na sebe, musíme se snažit všechno vyhrát a pak se uvidí. Bylo by super, kdyby ještě klopýtla a my se jí přiblížili.

Když všechno vyhrajete, tak vás nikdo nepřipraví o druhé místo, to je jisté. Tam na vás pro změnu dotírá s dvoubodovou ztrátou Vyšehrad. Je druhé místo reálnější metou?
Právě proto musíme všechno vyhrát. Navíc poslední kolo končíme u nich na umělce. Když skončíme na druhém místě, třeba se objeví možnost posunout se do divize. Za sebe bych to určitě bral.

Na vyšehradskou umělku se soupeřům úplně nechce...
Já jsem na umělku zvyklý, nemám s tím problém. Navíc je povrch pro oba týmy stejný.

V sestavě Tempa se vyskytuje jméno Havlíček hned třikrát, pojí vás nějaké rodinné vazby, nebo jen shoda jmen?
Je pravda, že si někdo myslí, že máme něco společného, ale je to jen shoda jmen. Zajímavostí je, že u nás lavičce je ještě další Havlíček, Petr. Ten se mnou ale také nemá nic společného, je to vedoucí týmu.