První gól v sezoně a hned proti bývalému klubu. Ondrejku ale mrzelo, že Zličín prohrál a utekla mu špička. Teď myslí na pohár

Filipe, dal jste první gól v sezoně. Oslavil jste ho vůbec, když to dopadlo takhle?
Měl jsem samozřejmě radost, že se mi povedlo dát gól. Obyčejně hraju beka, moc nevyjíždím, takže se do šancí zase tolik nedostávám. Ale měli jsme nějaké problémy se sestavou, tak mě trenér posunul do zálohy, takže byl větší prostor se tam dostat. Přišla mi krásná přihrávka před prázdnou branku, stačilo jen trefit.

Možná jste si tak řekl o místo v záloze, co vy na to?
Nezlobil bych se, uvidíme, co na to řekne trenér. (směje se)

Motorletem jste prošel, byl to pro vás speciální zápas?
Určitě je zvláštní, když nastoupíte proti svému bývalému klubu. Byla tam samozřejmě o to větší motivace a jsem moc rád, že se mi povedlo vstřelit gól. Bohužel jsme nezvládli začátek a rychle jsme prohrávali o dva góly. To teda nebylo nic příjemného.

Hecoval jste se s někým před zápasem?
To ne. S kluky, co jsem znal, jsme se pozdravili, tím to skončilo. Nějaké poznámky z jejich strany padly až po zápase. Bylo tam nějaké rejpáníčko...

Byla i motivace do kabiny za případnou výhru?
Je nás v klubu víc, co prošli Motorletem. Brankář Hlous slíbil kotel guláše, to je takový náš kuchař. S dalšími kluky jsme slíbili i něco sladkého. Kdyby to vyšlo, byla by v kabině docela slušná hostina.

Proč vám to nevyšlo v Motorletu?
Po konci v dorostu vyjde z klubu vždycky hodně kluků. Motorlet dobře pracuje s mládeží, těch hráčů je hodně. Tak jsem si řekl, že to zkusím jinde. Na Zličín to není daleko, hraje dobrou soutěž. Navíc jsem od začátku dostával dobrou minutáž, takže já jsem ve Zličíně spokojený.

V sobotu vám jako týmu nevyšel začátek, co se vám honilo hlavou, když to bylo v 8. minutě 0:2?
Že je to nepříjemné. Myslel jsem ale na to, že je čas a všechno zvládneme. Taky se nám povedlo na začátku druhé půle snížit. Bylo to zase otevřené. Jen škoda, že nám soupeř zase rychle odskočil na rozdíl dvou gólů. Pak už to bylo asi jasné.

Po vašem gólu jste spěchal s míčem na půlku...
Přesně tak, fakt jsem věřil, že s tím zápasem ještě můžeme něco udělat.

Vašemu týmu rozhodčí neuznal tři góly, neříkali jste si, že jste za smolaře?
Prý to byly ofsajdy, co se dá dělat... Kdyby aspoň jedna z těch branek platila, třeba by to dopadlo jinak. Je to obrovská škoda.

Porážkou vám zase trochu odskočila špička přeboru. Co vy na to?
Samozřejmě chceme skončit co nejvýš, doufám, že se příště polepšíme a zase se k vršku přiblížíme. Teď se hlavně musíme soustředit na pohár. Hrajeme s Mezinárodním svazem mládeže, to si asi pořádně zaběháme...

Na první místo to máte v přeboru daleko, lákalo by vás vyhrát pohárovou soutěž?
Bylo by to super, myslím, že se to může podařit. Máme na to.

Zličín je mužstvo, kde se mládí mísí se zkušeností. Jaké to je, když přijde Tomáš Košút, co hrál první ligu, klubová legenda Ivan Merta, reprezentant země Svatý Vincenc a Grenadiny Marlon Martin Simmons?
Tomáš se teď ženil, takže ve středu byly v kabině žebírka, něco se popilo. Zkušenosti těch hráčů jsou znát, samozřejmě si v kabině berou slovo ti nejzkušenější. Co se týče Marlona, zatím toho za nás moc neodehrál, je zraněný. Ale co jsem viděl, je rychlý a šikovný s míčem. Je to docela odvaha, když se takhle vydá přes půl světa za fotbalem.

Je vám dvacet let, co vy a vyšší soutěže? Případně troufl byste si vyrazit přes půl světa za nějakým angažmá?
Tak to tedy nevím, jestli bych někam takhle odjel. (směje se) Ale vyšší soutěž bych si zahrát chtěl. Určitě tady nebudu mluvit o nějaké první lize, ale výš bych se rád jednou posunul.